Elektroskútr ve městě — emise a hluk v konkrétních číslech

Doprava se v Česku podílí na 20 procentech všech emisí oxidu uhličitého. To je největší jednotlivý sektor po energetice a v posledních deseti letech jeho podíl roste — zatímco emise z výroby elektřiny klesají s odchodem uhelných elektráren, doprava jede dál ve stejném tempu. Elektrické skútry tenhle problém nevyřeší, ale ve městě dokážou výrazně omezit dvě věci, které lidé na vlastní kůži vnímají denně: lokální znečištění a hluk.

Co skútr nevypouští

Benzínový skútr třídy 50 ccm vypouští během provozu kolem 60 gramů CO2 na ujetý kilometr. Při ročním nájezdu 5 000 kilometrů to dělá 300 kilogramů CO2. K tomu přidá oxidy dusíku (NOx), nezhořelé uhlovodíky a jemné částice — to vše přímo do vzduchu, kterým dýchají chodci kolem.

Elektroskútr nevypouští u zdroje nic. Žádné spaliny, žádné částice, žádný kyselý zápach. To je rozdíl, který je nejvíc znát na semaforu v centru — kde za vámi nestojí pět skútrů s běžícím motorem, kteří všechny dýcháte naráz.

Životní cyklus — kde se započítá výroba

Lokální emise nejsou celý obrázek. Výroba baterie spotřebuje energii a vyprodukuje CO2 — pro skútrovou baterii 2,16 kWh přibližně 250 až 400 kilogramů CO2, podle toho, ve které továrně byla vyrobena. Výroba samotného skútru přidá dalších 200 až 300 kilogramů.

Tahle počáteční „uhlíková daň" se splatí provozem. Pokud nabíjíte z české elektrické sítě (mix uhlí, jádro, obnovitelné), spotřebovaná energie odpovídá zhruba 15 gramům CO2 na ujetý kilometr. Po 7 000 až 10 000 kilometrech jste tedy v součtu pod benzínovým skútrem — typicky po roce a půl běžného dojíždění.

Pokud nabíjíte z fotovoltaiky nebo zelené tarifu, doba splacení klesne na pár měsíců. Pokud byste hypoteticky jeli na uhlí (Polsko bez OZE), prodlouží se na tři roky. Pro Česko 2026 je realistický průměr osmnácti měsíců.

Hluk

Benzínový skútr 50 ccm má při průjezdu městem hladinu hluku 75 až 85 decibelů. Elektroskútr 55 až 65 decibelů — což je zhruba hladina běžné konverzace. Rozdíl je třídvacet decibelů, což pro lidské ucho znamená čtyřnásobné snížení.

V praxi to znamená, že hejno elektroskútrů projíždějící v noci pod oknem nikoho nevzbudí. Hejno spalovacích skútrů ano. Pro hustá historická centra jako Praha 1, Brno-střed nebo Olomouc je hluk doprava reálně horší problém než emise — protože emise se rozptylují, hluk se odráží od fasád.

Jeden skútr versus auto

Pro městské dojíždění nahrazuje elektroskútr typicky auto, ne benzínový skútr. A tady je srovnání ještě jednoznačnější.

Malé auto s benzínovou pohonnou jednotkou vypouští při reálné spotřebě 7 litrů na 100 kilometrů přibližně 170 gramů CO2 na kilometr. Elektroskútr nabíjený z české sítě 15 gramů. Při výměně jednoho denního dojíždění (5 000 km/rok) ušetříte 775 kilogramů CO2 ročně — tedy zhruba čtvrt tuny.

Pro představu: vysadit jeden listnatý strom v Česku absorbuje za rok 20 kilogramů CO2. Vyměnit auto za skútr na denní dojíždění tedy odpovídá výsadbě 38 stromů ročně. Tahle čísla nejsou abstraktní úspory — jsou to konkrétní tuny, které do vzduchu nepůjdou.

Co skútr neřeší

Pro férovost: elektromobilita ve městě má své limity. Nevyřeší kongescí — skútrů neubývá, jen jsou tišší. Nevyřeší prostorovou náročnost dopravy. Nevyřeší závislost na osobním vozidle pro lidi, kterým by lépe sloužila MHD.

A samotná baterie po skončení životnosti potřebuje recyklaci. V Česku už existují recyklační linky pro lithiové baterie (například Promtech Bochov nebo specializovaná centra v Mostě), které dokážou získat zpět přes 90 procent kobaltu, niklu i lithia. Skutečné dlouhodobé hospodaření s bateriovým odpadem ale stále zraje — to není vyřešený problém.

Skútry, které se brzy stanou normou

Praha, Brno i Plzeň oznámily ambici po roce 2030 omezit vjezd nejstarších spalovacích vozidel do center. Některé pražské městské části (Praha 1, 2, 7) o tom mluví už pro rok 2027. Elektroskútr toho restrikci nepodléhá — jako vozidlo s nulovými lokálními emisemi má volný vjezd kamkoli, kam smí motocyklista.

Pro někoho, kdo plánuje skútr používat dalších 8 až 10 let, je tahle úvaha praktická: elektroskútr koupený dnes nepřestane do města pouštět, ať se regulace mění jakkoli. Benzínový skútr koupený dnes potenciálně ano.

O konkrétní podobě Jiskry — modelu, který připravujeme — se dočtete v Jiskra Rosa — první elektroskútr od nás.